Sny versus realita

13. února 2014 v 12:48 | Sweety |  Few words
Proč jen jsem dřív věděla co od života chci, kam bude směřovat moje budoucnoust a nemohla jsem se dočkat, až budu starší, abych si mohla začít plnit své sny? Teď když už starší tedy jsem a právě nyní se ode mě očekává, že budu vědět co dál, to nevím.. Je to tím, že když jsme dětmi, příjde nám vše jednodušší a nechápeme tíhu rozhodnutí?

Jako studentka jsem se nemohla dočkat doby, kdy budu mít po škole a konečně budu moc dělat to co mě baví. Ovšem jako čerství absolvent jsem dostala pěknou ránu od reality. Navíc moje milovaný rodiče mi začínají taktně naznačovat, že bych se měla postavit na vlastní nohy, že by to uvítali. Velice milé. Musím říct, že takové zklamání od svých rodičů jsem nečekala. Doufala jsem, že mě podpoří, neustále sledujou zprávy, čtou noviny a nejednou oni byli v situaci, kdy neměli práci a stěžovali si, jak je dnešní doba těžká. Samozřejmě to teď nevidí, teď je to moje chyba, že nemůžu nic sehnat. To, že jsem absolvent bez praxe a nikdo nemá zájem o takové zaměstnance najednou je vedlejší. Velice pěkné, děkuji vám milí rodičové!

Nezbývá nic jiného, než doufat v obří, přímo gigantickou náhodu,
že z milionu odeslaných životopisů se ozve aspoň nějaká dobrá duše
a ujme se mladého ptáčka s najivními sny, ustříhne mu křídla v rozletu
a udělá z něj šedou myš reálného života v České republice
a zatáhneho do každodeního, nudně se opakujícího stereotypu.
Mé srdce plesá radostí a přímo se nemohu dočkat, až můj dosud
pestrý, úžasný život bude depresivní a černobílí..
Ano drazí rodičové, přesně po tom vaše dítě touží!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mrsstyles69 mrsstyles69 | Web | 13. února 2014 v 12:57 | Reagovat

Tak držím palce, ať nějakou tu práci najdeš!

2 hogreta hogreta | E-mail | Web | 20. února 2014 v 16:23 | Reagovat

Vim, co dela moje mamka, kdyz ji v praci postou prichazeji zivotopisy - dava je na jednu hromadu. Nikdo je necte, je to hrozne moc zivotopisu. Vetrinou je prijat ten, kdo tam ten zivotopis donese osobne - tim uz se nekdo zabyvat musi, to se jen tak pod koberec nezamete. Pokud se nikdo neozve, neztracej nadeji - vytiskni zivotopis a jdi tam s nim osobne. Snad se na tebe stesti usmeje, drzim palecky! :-)

3 Janiss Janiss | Web | 20. února 2014 v 22:34 | Reagovat

naprosto chápu o čem mluvíš:p já se teda ještě šprajcla zpátky ve škole na navazujícím studiu, ale taky mi tzv. odtikávají hodiny, kdy mě ten černobílej svět čeká:p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama